Rozvláčně
S koncem prázdnin Sbírka zákonů pravidelně zveřejňuje dvě vyhlášky s významným daňovým dopadem. Je to vyhláška Ministerstva financí o podílu obcí na celostátním výnosu daně a Vyhláška Ministerstva školství, která uvádí seznam jednoročních pomaturitních jazykových kurzů uznaných jako řádné studium; jejich posluchači se těší studentským daňovým a pojistným výhodám.
Letos to platí jen z poloviny, očekávaná školská vyhláška se ve Sbírce zákonů neobjevila a pro školní rok 2011/2012 platí stav z roku 2010 podle vyhlášky č. 252/2010 Sb.
Ústavní soud vydal zajímavý nález k nepravé retroaktivitě, se kterou se často potkáváme v novelách zákona o daních z příjmů.
1. Nález Ústavního soudu č. 236/2011 Sb. modifikoval novelu č. 260/2002 Sb., která (kromě jiného) mění zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
Účinnost od 19.8. 2011
Nálezy Ústavního soudu se daňové problematiky dotýkají jen málokdy a pokud ano, pak se spíše zaměřují na problémy související s procesními záležitostmi při správě daně. Tento nález je výjimkou, protože zasahuje do ustálené zvyklosti při stanovování účinnosti legislativních změn v našem základním daňovém zákonu o daních z příjmů.
V přechodných ustanoveních řady novel se vyskytuje formulace typu "ustanovení článku IV se použijí poprvé pro zdaňovací období roku XXXX", s tím, že novela je zveřejněna nikoli před začátkem uvedeného zdaňovacího období ale až v jeho průběhu. Právní teorie tento způsob retroaktivity nazývá nepravá retroaktivita. Právní teorie i judikatura zastává názor, že "její použití (zejména v oblasti daňového práva) zásadně přípustné je, kdežto pouze ve zvláštních výjimečných případech naopak přípustná není". Zde je důležité, co je oním zvláštním výjimečným případem, kdy nepravá retroaktivita není přípustná. S jistým zjednodušením lze říci, že v situaci, kdy by tím došlo k poškození poplatníka " stanovením nové povinnosti, kterou daňový poplatník nemohl na počátku zdaňovacího období předpokládat".
Nynější nález se zabývá rokem 2002, kdy novela č. 260/2002 Sb., zveřejněná 28.6.2002 a účinná od 1.9.2002, znemožnila poplatníkům tehdy účtujícím v jednoduchém účetnictví uplatnit při prodeji cenných papírů jejich reálnou cenu (a nařídila uplatnit cenu pořizovací) a znemožnila jim tříleté uplatnění odpovídající daňové ztráty s tím, že tato právní úprava se použije už pro zdaňovací období roku 2002.
Ústavní soud v tomto případě zasáhnul a dovětek o použití ve zdaňovacím období roku 2002 z přechodných ustanovení novely vyřadil.
Tento nález nelze přeceňovat, v daňových novelách se dozajista budeme s tímto druhem nepravé retroaktivity i nadále setkávat. Pro účetního je ale důležité vědět, že pokud by uplatněním obdobného ustanovení došlo během zdaňovacího období ke zvýšení daňové povinnosti jeho klienta, tak existuje jistá šance k nápravě. V praxi je ale obtížně dosažitelná, zvláště pak pro poplatníky menšího a středního kalibru.
2. Vyhláška č. 259/2011 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
Účinnost od 1.9. 2011
Vždy koncem léta bývá ve Sbírce zákonů pravidelně zveřejňována vyhláška, jejíž objemná příloha obsahuje rozsáhlé tabulky, které uvádějí seznam všech českých a moravských obcí a u každé její podíl na celostátních daňových výnosech. Je to vyhláška skutečně tlustá, tentokrát zabrala ve Sbírce zákonů 132. Je důležitá pro účetní v místní správě a zejména pro obecní zastupitele.